Content deleted Content added
Created by translating the opening section from the page "Molecule"
ٹیگ: موبایل اؠڈِٹ موبائیل وؠب اؠڑیٹ ایڈوانسِڈ موبائل اؠڑِٹ [تَرجَمہٕ] [تَرجَمہٕ]
 
باٹ چھُ غَلطی ٹھیٖکھ کَران غَلطی فِہرِست مُطٲبِق
سٕطر 3:
[[File:TOAT_AFM.png|thumb|1,5,9-trioxo-13-azatriangulene تہٕ اَمیِک کیٖمیٲیی ڈانچَن ہنز AFM تَصویٖر۔]]
 
اکھاَکھ '''مالیکیوٗل''' چُھچھُ زٕ یا زیٛادٕ [[اؠٹَم|اؠٹمن]] ہٕنٛز اکھاَکھ جَماتھ یَتھ [[بَل|کشش]] کیٖمیٲیی بانڈو سٟتؠ آسان چھِ، اصطلاحس منٛزمَنٛز ہیٚکہِ یِمَن [[اَیان (کیٖمیا)|اَیان]] شٲمِل گژھتھ یا نہٕ کیٚنٛہہ.۔<ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Ebbin, Darrell D.|title=General Chemistry|date=1990|publisher=[[Houghton Mifflin Co.]]|isbn=978-0-395-43302-7|edition=3rd|location=Boston}}</ref><ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Brown, T.L.|url=https://archive.org/details/studentlectureno00theo|title=Chemistry – the Central Science|last2=Kenneth C. Kemp|last3=Theodore L. Brown|last4=Harold Eugene LeMay|last5=Bruce Edward Bursten|date=2003|publisher=[[Prentice Hall]]|isbn=978-0-13-066997-1|edition=9th|location=New Jersey|url-access=registration}}</ref><ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Chang|first=Raymond|url=https://archive.org/details/chemistry00chan_0|title=Chemistry|date=1998|publisher=[[McGraw Hill]]|isbn=978-0-07-115221-1|edition=6th|location=New York|url-access=registration}}</ref><ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Zumdahl, Steven S.|title=Chemistry|date=1997|publisher=Houghton Mifflin|isbn=978-0-669-41794-4|edition=4th|location=Boston}}</ref>
 
اکھاَکھ مالیکیول ہیکہٕ ہومونوکلیئر ٲسِتھ، یعنی سُہ ہیٚکہِ اَکہِ [[کیٖمیٲیی عُنصَر|کیٖمیٲیی عُنصر]] کیٛن اؠٹمَن پیٹھپؠٹھ مُشتَمِل ٲسِتھ، مِثال [[آکسیجَن|آکسیٖجَن]] مالیکولس منٛزمَنٛز چھِ زٕ اؠٹَم (O2)؛ یا ہیٚکہِ یہِ ہیٹرو نیوکلیکلر ٲسِتھ، ہعنے اکھاَکھ [[کیٖمیٲیی مُرَکَب]] یُس اَکہِ عُنصَر کھوتہٕ زیٛادَن پؠٹھ مشتمل آسہِ، مِثال کہِ [[آب]] (زٕ [[ہایڈروجَن]] اؠٹم تہٕ اکھاَکھ [[آکسیجَن]] اؠٹَم؛ H2O) ۔ [[گیسن ہُنٛد کینیٹک نظریہٕ|گیسن ہٕندِ کینیٹک تھیوری]] مَنٛز چھُ لَفٕظ ''مالیکیوٗل'' اکثر کُنہِ تہِ گیش عُنصَر خٲطرٕ اِستِمال گَژھان۔ یہِ چھِ اَمہِ ضرورت ہٕنٛز ناکٲری کران زِ اکھاَکھ مالیکیوٗل چھُ زٕ یا زیٛادٕ اؠٹمَن ہُنٛد بَنیومُت آسان، تِکیٛازِ [[نوبَل گیس]] چَھ اِنفِرٲدی اؠٹَم آسان۔<ref>{{کِتاب حَوالہٕ|last=Chandra|first=Sulekh|title=Comprehensive Inorganic Chemistry|date=2005|publisher=New Age Publishers|isbn=978-81-224-1512-4}}</ref> ایٹم تہٕ کَمپلیکٕس یم غٲر کوالینٹ تالمیل سٟتؠ جوڈِٹھ آسان چِھ،چھِ، یتھیَتھ کٔنؠ [[ہایڈروجَن بانڈ]] یا [[اَیانِک بانڈ]] چھِنہٕ وٲحِد مالیکیوٗل سمٕجھنہٕ یوان۔
 
مالیکیولن ہیوے حَیالَن ہُنٛد تَصوُر اوس قدیٖم زمانہٕ پؠٹھ بحث مَنٛز، مگر مالیکیوٗلَن تہٕ یمن ہنٛد بانڈن متعلق جٔدیٖد تٔحقیٖق گے 17مہ صٔدی منٛزمَنٛز شروع۔شۆروٗع۔ وَقتَس سٟتؠ سٟتؠ رابرٹ بویل، امیڈیو ایواگادرو، جین پرین، تہٕ لینس پالنگ سایِنس دانو کٔر تٔحقیٖق، [[مالیکیولر فیزکٕس|مالیکیوٗلن]] ہنٛد مُطالہٕ چُھچھُ اَز کل مالیکیوٗلر
 
ٕفزکس یا مایوٗلرکول کیمسٹطور ٹھ زاننہٕ یوان۔
https://ks.wikipedia.org/wiki/کنٕوَٹ پؠٹھٕ اِستِمال کۄٚرمُت