آٹزم چھُ اَکھ نشوونما ہچ خرٲبی یمچ خصوصیت چھِ سمٲجی تعامُل تہٕ مواصلاتس مَنٛز دشواریہٕ، تہٕ محدوٗد تہٕ بار بار رویہٕ آسُن۔[1] مول موج چھِ اکثر پننہٕ بچہٕ سندٕ زندگی ہنٛد گۄڈٕنک ترٛین ورین دوران علامات محسوٗس کران۔[2] یم علامتہٕ چھ اکثر وارٕ وارٕ ترقی کران، حالانکہ آٹزم وٲلؠ کینٛہہ شُرؠ چھِ معمول کِس رفتارس پیٚٹھ نشوونما کیٚن سنگ میلن تام واتنہٕ پتہٕ پنٛنیٚن مواصلاتن تہٕ سمٲجی مہارتن مَنٛز خراب گژھنک تجربہٕ کران۔[3]

آٹزم چھ جینیٲتی تہٕ ماحولیٲتی عوامل سٟتؠ وابستہٕ۔[4] حَملس دوران خطرٕ کین عواملن مَنٛز چھ بعض انفیکشن شٲمل، یَتھ کٔنؠ روبلہ ٹاکسن بشمول والپروک لیڈ۔ الکحل، کوکین کیٚمؠ مار دَوا، سیسہ تہٕ ہواچ آلودگی، جنینچ نشوونما پؠٹھ پابندی، تہٕ آٹومیمون بیماریاں[5][6] تنازعات چھ باقی مجوزہ ماحولیاتی وجوہاتس گھیرس مَنٛز نیتھ-مثلن، ویکسین مفروضہ یس غلط ثٲبت چھ گومت۔[7] آٹزم چھُ دماغس مَنٛز انفارمیشن پروسیسنگ مُتٲثِر کران تہٕ اعصابک خلیہٕ تہٕ یمن ہنٛد سنپیپس کتھ پأنٹھ چھ جوڑان تہٕ منظم کران-یہٕ کتھ پأن مَنٛز چھ گژان یہِ چھنہٕ اصل پأنٹھ سمجھنہٕ یوان۔[8] دماغی عوارضک تشخیصی تہٕ شماریاتی دستی (DSM-5) چھ آٹزم تہٕ حالتچ کم شدید شکلن یکجا کران، بشمول ایسپرجر سنڈروم تہٕ وسیع تر ترقیاتی عارضہ یس نہٕ دیمہٕ صورتہٕ مَنٛز بیان چھ آمت کرنہٕ (PDD-NOS) آٹزم سپیکٹرم ڈس آرڈر تشخیص مَنٛز (ASD) ۔[9]

ابتدٲئی رویہٕ مداخلت یا تقریر تھراپی ہیٛکہٕ آٹزمک شکار بچن پنن دیکھ بھال، سَمٲجی تہٕ مواصلاتی مہارتہٕ حٲصِل کرنس مَنٛز مدد کٔرِتھ۔[10][11] حالانٛکہ کانٛہہ تہ معلوم علاج چھنہٕ، مگر صحت یاب گژھن وٲلؠ شرؠ چھ آمٕتؠ۔[10][12] کینٛہہ آٹسٹک بالغ چھ نہٕ آزادانہٕ طور پٲنٹھ زندٕ روزنس قٲبل۔[13] اَکھ آٹسٹک کلچر چھ تیار گومت، کیہہ نفر چھ علاجچ تلاش کران تہٕ باقین ہنٛد خیال چھ ز آٹزم گژھہٕ علاج کرنہٕ بجایہٕ ایڈجسٹ کرنہٕ خٲطرٕ اَکھ فرق پٲنٹھ قبوٗل کرنہٕ ین۔[14][15]

عالمی سطحس پؠٹھ، آٹزمک تخمینہٕ چھ 2015 ہس تام 24.8 ملین افراد مُتٲثِر گژھنک۔[16] 2000 کس دہائی مَنٛز، اوس پورٕ دنیاہس مَنٛز مُتٲثِر گژھن وألن لوکن ہنٛز تعٲدادک تخمینہٕ فی 1,000 افرادن مَنٛز اَکھ۔[17] ترقی یافتہٕ ممالکن مَنٛز، 2017 ہس تام چھ تَقریٖبَن 1.5% بچن مَنٛز ASD ہٕنٛز تشخیص گٔمٕژ، ریاستہائے متحدس مَنٛز چھ 2000 مَنٛز 0.7%۔[18][19] یہِ چھ زنانن ہنٛدس مقابلس مَنٛز زیٛادٕ کثرت سان مردن مَنٛز ژور پؠٹھ پانژھ گنا آسان۔[19] تشخیص شدہ لوکن ہند تعداد چھ 1960 کہ دہائی پیٹھہٕ ڈرامائی طورس پؠٹھ بڑیومت، یوس جزوی طورس پؠٹھ چھ تشخیصی عملس مَنٛز تبدیلی ہند وجہ سٟتؠ ہیکہ ٲستؠ۔[17] یہٕ سوال ز کیا اصل شرحن مَنٛز چھ اضافہٕ آمت کرنہٕ تہٕ یہٕ چھ نہٕ حل گومت۔[17]اطط

حَوالہٕ

اؠڈِٹ
  1. فرما:Vcite book
  2. Landa RJ (2008). "Diagnosis of autism spectrum disorders in the first 3 years of life". Nat Clin Pract Neurol. 4 (3): 138–147. doi:10.1038/ncpneuro0731. PMID 18253102.
  3. Stefanatos GA (2008). "Regression in autistic spectrum disorders". Neuropsychol Rev. 18 (4): 305–319. doi:10.1007/s11065-008-9073-y. PMID 18956241.
  4. Chaste P، Leboyer M (2012). "Autism risk factors: genes, environment, and gene-environment interactions". Dialogues in Clinical Neuroscience. 14 (3): 281–292. PMC 3513682. PMID 23226953.
  5. Ornoy A، Weinstein-Fudim L، Ergaz Z (2015). "Prenatal factors associated with autism spectrum disorder (ASD)". Reproductive Toxicology. 56: 155–169. doi:10.1016/j.reprotox.2015.05.007. PMID 26021712.
  6. Samsam M، Ahangari R، Naser SA (2014). "Pathophysiology of autism spectrum disorders: revisiting gastrointestinal involvement and immune imbalance". World J Gastroenterol (Review). 20 (29): 9942–9951. doi:10.3748/wjg.v20.i29.9942. PMC 4123375. PMID 25110424.
  7. Rutter M (2005). "Incidence of autism spectrum disorders: changes over time and their meaning". Acta Paediatr. 94 (1): 2–15. doi:10.1111/j.1651-2227.2005.tb01779.x. PMID 15858952.
  8. Levy SE، Mandell DS، Schultz RT (2009). "Autism". Lancet. 374 (9701): 1627–1638. doi:10.1016/S0140-6736(09)61376-3. PMC 2863325. PMID 19819542.
  9. Johnson CP، Myers SM (2007). "Identification and evaluation of children with autism spectrum disorders". Pediatrics. 120 (5): 1183–1215. doi:10.1542/peds.2007-2361. PMID 17967920. Archived from the original on 8 February 2009.
  10. 10٫0 10٫1 Myers SM، Johnson CP (November 2007). "Management of children with autism spectrum disorders". Pediatrics. 120 (5): 1162–1182. doi:10.1542/peds.2007-2362. PMID 17967921. Archived from the original on 2019-03-23. Retrieved 2020-08-06.
  11. Sanchack KE، Thomas CA (December 2016). "Autism Spectrum Disorder: Primary Care Principles". American Family Physician. 94 (12): 972–979. PMID 28075089.
  12. Helt M، Kelley E، Kinsbourne M، Pandey J، Boorstein H، Herbert M، Fein D (December 2008). "Can children with autism recover? If so, how?". Neuropsychology Review. 18 (4): 339–366. CiteSeerX 10.1.1.695.2995. doi:10.1007/s11065-008-9075-9. PMID 19009353. Archived from the original on 2019-10-17. Retrieved 2020-08-06.
  13. Steinhausen HC، Mohr Jensen C، Lauritsen MB (June 2016). "A systematic review and meta-analysis of the long-term overall outcome of autism spectrum disorders in adolescence and adulthood". Acta Psychiatrica Scandinavica. 133 (6): 445–452. doi:10.1111/acps.12559. PMID 26763353.
  14. Silverman C (2008). "Fieldwork on another planet: social science perspectives on the autism spectrum". BioSocieties. 3 (3): 325–341. doi:10.1017/S1745855208006236.
  15. Frith, Uta (October 2014). "Autism – are we any closer to explaining the enigma?". The Psychologist (British Psychological Society) 27: pp. 744–745. Archived from the original on 2019-05-10. https://web.archive.org/web/20190510154825/https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-27/edition-10/autism-are-we-any-closer-explaining-enigma. Retrieved 2020-08-06. 
  16. GBD 2015 Disease and Injury Incidence and Prevalence Collaborators (8 October 2016). "Global, regional, and national incidence, prevalence, and years lived with disability for 310 diseases and injuries, 1990–2015: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2015". Lancet. 388 (10053): 1545–1602. doi:10.1016/S0140-6736(16)31678-6. PMC 5055577. PMID 27733282.
  17. 17٫0 17٫1 17٫2 Newschaffer CJ، Croen LA، Daniels J، Giarelli E، Grether JK، Levy SE، Mandell DS، Miller LA، Pinto-Martin J، Reaven J، Reynolds AM، Rice CE، Schendel D، Windham GC (2007). "The epidemiology of autism spectrum disorders". Annual Review of Public Health. 28: 235–258. doi:10.1146/annurev.publhealth.28.021406.144007. PMID 17367287.
  18. Lyall K، Croen L، Daniels J، Fallin MD، Ladd-Acosta C، Lee BK، Park BY، Snyder NW، Schendel D، Volk H، Windham GC، Newschaffer C (March 2017). "The changing epidemiology of autism spectrum disorders". Annual Review of Public Health. 38: 81–102. doi:10.1146/annurev-publhealth-031816-044318. PMC 6566093. PMID 28068486.
  19. 19٫0 19٫1 "ASD data and statistics". CDC.gov. Archived from the original on 18 April 2014. Retrieved 11 July 2016.
https://ks.wikipedia.org/w/index.php?title=آٹزم&oldid=95549 پؠٹھٕ اِستِمال کۄٚرمُت